Už to skoro vypadalo, že se ani nedočkáte, ale konečně je to téměř tu! Zhruba za měsíc byste měli mít možnost najít na pultech knihkupectví pokračování Říše upíra od Jaye Kristoffa, které se v češtině jmenuje Říše prokletých.

Je to zase pořádná bichlice, která si s prvním dílem v ničem nezadá, takže není divu, že dalo překladatelkám zabrat, než ji zdolaly. Stejně jako v Říši upíra v ní najdete krásné ilustrace a k tomu ještě pár mapek navíc.

Říše prokletých časově bezprostředně navazuje na první díl série. (Pokud jste ještě nepřečetli Říši upíra, tak si tenhle blog nechte na později. Vyvarujete se tak zbytečných spoilerů.) Gabriel de León tráví další dny ve věži ve společnosti Jeana-Françoise, upířího historika Margot Chastainové, a vzpomíná, co všechno předcházelo tomu, než se svatý grál definitivně rozbil.

Poté, co Gabriel zachránil Dior před smrtí a vyvraždil přitom téměř celé osazenstvo San Michon včetně opata Šedorukého, se on a grál setkávají s jeho sestrou Celene, tajemnou liathe, která je navzdory svému mládí zdatnou sanguimantkou. Ta na Dior naléhá, aby se s ní vydala za prastarým mistrem Esani, který prý jako jeden z mála ví, co by měla Dior udělat, aby ukončila dnesmrt. A Dior souhlasí. Jenže jak už to tak bývá, cesta za ním není žádná procházka růžovou zahradou. Zkříží jim ji jak upíři z krve Dyvoků, tak upíři z krve Vossů, kteří z nějakého záhadného důvodu Dior chtějí, ale chtějí ji živou. Všude, kam se Gabriel s Dior vrtnou, teče krev a úřaduje smrt. A Dior čím dál tím víc touží po tom, aby mohla sama bojovat a nemuseli pro ni pořád umírat jiní. Je těžké nepodléhat malomyslnosti, když se po celém Elidaenu šíří ještě větší zmar a zkáza. Když si Dior s Gabrielem nepospíší, bude ještě koho zachraňovat?

A víc vám už nebudu prozrazovat. Snad jen… Musím říct, že Jay Kristoff vůbec nevyšel z formy. I druhý díl téhle série je dokonale promyšlený, skvěle napsaný a plný nečekaných zvratů. Autor zachází se svými postavami stejně nelítostně jako v Říši upíra (za mě ještě možná nelítostněji) a dobře vám radím, abyste neměli tendenci k nim příliš přilnout. Pokud jste jemnější povahy a vadí vám hektolitry krve a podobně, tohle není v žádném případě čtení pro vás.

A nakonec kubulínské redakční okénko. Na čem kdo z nás momentálně pracuje? Katka usilovně čte další knihu od Alix E. Harrow, která se v českém překladu bude jmenovat Špaččí dům, Bára se vrátila k Walterovic klukům, Tereza se rozplývá nad Pocket Peaches a Adéla ladí adventní kalendář, aby byl co nejúžasnější a nejkrásnější.

Mějte se hezky a čtěte!

Iveta