Tak jo, tenhle blog bude asi trochu sentimentální, tak se za to dopředu omlouvám. Tenhle týden jsem totiž do tisku poslala šestý, poslední díl Srdcerváčů. A přijde mi neuvěřitelný, že tím příběh Nicka a Charlieho fakt končí. Mám ráda, když se série podaří ukončit, ale tahle se mi tak nějak nechce opouštět. Máte to podobně?

Hned na začátku dnešního blogu vám musím říct jednu věc, totiž že jsem děsně neobjektivní. Alice Osemanová je totiž jedna z mých nejoblíbenější kubulínských autorek. A táhneme to spolu už nějaký ten pátek. První vydání Solitairu totiž vyšlo už v roce 2014.

Tyjo, tak už je zas pátek. A tyjo, tak už je zas podzim. Uf. Nejsem z toho šťastná, ani z toho, jak čas letí, ani z toho, že bude zas půl roku hnusně. Znáte to. Nicméně z čeho šťastná rozhodně jsem, jsou novinky od Alice Osemanové, které pro vás právě chystáme, a taky z toho, že budou hned tři, cha!